Jsou dny, kdy vypadá naše pleť o deset let mladší. A jsou období, kdy na pohled zestárneme nejmíň o dvacet roků. Jak je to možné? Odpovědí je stres a nepohoda.
Dnešní doba po nás chce výkon – ne dobrý výkon, ale čím dál lepší výkon. Tím pádem se v nás stres zakořenil jako neustálý podvědomý pocit vlastní nedostatečnosti. Stres je tlak, že neděláme dost. Často si to ani neuvědomujeme, někdy to nutkání pořád něco zlepšovat vnímáme i pozitivně. A do určité míry to tak je.
Ale všeho s mírou, že ano? Příliš mnoho stresu se odráží na funkčnosti našich orgánů i na kráse naší pokožky!
Abychom měli motivaci to změnit, je potřeba v hloubce sebe pocítit, jaké to má pro nás vážné důsledky, a probudit tak respekt ke svému tělu a zdraví. A nadto si uvědomit, že existuje jiná, dokonce snazší a hravější cesta. Pojďme tedy na to.
STRACH, ÚZKOST, NERVOZITA, TRABLE, NESHODY… TÝKÁ SE TO OBČAS I VÁS?
Stresujete se často? Nebo myslíte, že se vás ta překotnost světa moc netýká? Jsou to dvě strany jedné mince.
Požadavky, informace, rady, tipy, reklamy, nároky, prosby – vše dráždí náš systém. Řada z těchto podnětů je fajn, ale kvůli jejich nadmíře jsme dnes pod stresem (=tlakem) víceméně všichni a pořád. Bez oddychu. Můžeme na to reagovat přehnanou aktivitou, nebo naše reakce může mít i potlačenou podobu, lhostejnost až apatii.
NADLEDVINKY – BEZ PÉČE TENTO POKLAD V TĚLE ZHORŠUJE STAV KŮŽE
Nadledvinky jsou zodpovědné za obnovu buněk a za rovnováhu zdraví prospěšných prvků v těle – když tohle není, zhorší se stav naší kůže, taky vlasů a nehtů či zubů.
V reakci na psychické tlaky produkují nadledvinky příliš mnoho, nebo příliš málo adrenalinu – hormonu, který nám dává energii při zátěži a umí nás napumpovat sílou a odvahou. Ale následkem nerovnováhy lidé neumí odpočívat a přeceňují své síly, nebo se naopak podceňují a předčasně se vzdávají.
Tu reakci můžeme vidět i na tváři – zrudne, nebo zbledne. Někdo trpí kopřivkou atp.
Pokud jsou změny na kůži dlouhodobé, tělo tím říká, že už si neví s vnitřní nerovnováhou rady. K vnitřnímu tlaku můžeme přidat trable ve vztazích nebo neshody v práci, smog z aut, těžké kovy a chemii v ovzduší nebo jídle, příliš kafe a málo spánku… To vše se podepíše na stavu naší pleti. S tím vším se tělo musí vypořádat.
Můžeme to svému tělu nějak ulehčit a vrátit své kůži mladost a svěžest? ANO! Ale nejprve je potřeba v sobě probudit láskyplnou zodpovědnost ke svému zdraví.
CO SE DĚJE, KDYŽ JE PLEŤ VYSTRESOVANÁ
Vnitřní i vnější faktory negativně ovlivňují přirozené enzymatické pochody v buňkách. Buňky ztrácí svou vitalitu. Hromadí se v nich toxiny a celé tělo je v nerovnováze, oslabené, nechráněné, unavené a rychleji stárne.
Stresové faktory z vnějšího prostředí působí na kůži jak vzduch na okousané jablko. Smog nebo UV záření zvyšují tvorbu volných radikálů. Ty jsou potřeba. Ale když je jich moc, poškozují strukturu pokožky, která pak ztrácí pevnost a pružnost, bývá i zašedlá, podrážděná a tvoří se na ní rychleji vrásky.
Dnes už se ví, že řada potíží má i vnitřní příčinu – jsou psychosomatické. To se týká i ekzémů, kopřivky a podobně. Odborníci nazývají tyto stavy psychodermatózy.
Tělo ve stresu nadměrně spotřebovává vitamíny a minerály a ty mu pak chybí. Stres uvolňuje i hormon kortizol, kvůli němuž mimo jiné pleť ztrácí vodu, která buňky jinak hydratuje, chrání a čistí. Bez vody je pleť suchá, povadlá a tenčí (stává se propustnější pro látky, které ji dráždí), také dochází k rozkladu omlazujícího kolagenu.
Chronický stres a psychická nepohoda na pleti zanechávají vrásky, kruhy pod očima, strhaný výraz a mdlou barvu. Výsledkem je třeba i celulitida a strie, svědění, suchá pokožka či naopak akné – zkrátka nerovnováha.
Krémy pomáhají, ale je třeba řešit i příčinu – kůže ztratila svou obranyschopnost a schopnost se regenerovat.
UDĚLEJME SI ZE STRESU SVÉHO PŘÍTELE A RÁDCE
Stres může být i super. Pomáhá nám neschovávat se před životem, ale těžké situace překonat a zvládat náročné emoční stavy nebo fyzickou bolest. Dokáže nás nakopnout ke změnám. Může být naším rádcem a dát nám najevo, kde jsou naše hranice.
Existují studie, které dokazují, že negativní vliv má jen na ty jedince, kteří se perou se vším sami, kteří se stresu bojí a věří, že je pro ně jen a jen špatný. Záleží tedy spíše na jeho míře a na našem vztahu k němu.
Nebojme se svěřit svým bližním a naučme se s napětím pracovat. Střídejme ho s uvolněním. Stres coby hluboký nepřiznaný strach či emoce se ukrývá v našem podvědomí, dokud ho nějaký podnět nerozklepne jak zkažené vajíčko. Pak se musíme se svým vnitřním světem vypořádat.
Když to zvládneme, obnoví se nám hormonální rovnováha a získáme energii, kterou nám potlačování bralo.
Stres také souvisí s prostředím a lidmi kolem nás. Opakují se nám stresové situace? Určeme, co nebo kdo nás stresuje, a najděme, jak to změnit.
Nepodléhejme pocitu bezvýchodnosti, buďme kreativní a zvědaví. Radost z výzev neboli jakési tvořivé napětí mění negativní stres v jeho pozitivní ozdravující formu.
Autorka: Jana Mráčková
Zdroje: https://archiv.ihned.cz/c1-12286770-pozitivni-a-negativni-stres, https://www.zdravinadlani.cz/nase-telo-nemoce-a-lecba, https://ona.idnes.cz/stres-vliv-na-plet-03y-/krasa.aspx?c=A160811_164622_krasa_brv